nDnes je  středa 20.9.2017 n
  O nás  
nic
  Eshop  
nic
  Prodejna v Národním muzeu  
nic
  Odkazy  
nic
  Kontakty  
nic
n
  << Zpět | Do oblíbených | Úvodní strana  
n
odrazka
n
Media a myMedia a myn
Historie firmyHistorie firmyn
Naše prodejna v Národním muzeu Naše prodejna v Národním muzeu n
n FOTOGRAFIE Z CESTn
Cesta do Peru Cesta do Peru n
Cesta na SriLankuCesta na SriLankun
Peru 2004 - 2005Peru 2004 - 2005n
Bolivie 2009Bolivie 2009n
Peru 2009Peru 2009n
odrazkaVYHLEDÁVÁNÍn
 
n
 Peru 2004 - 2005 

SHIPIBO
Shipibo vzor

Po dva roky se seznamuji a poznávám komunitu indiánů Shipibo, žijících v peruánské amazonii.Protože se mi nashromáždil velký počet fotografií, rád bych si dovolil Vám některé představit i s krátkým komentářem.

Lidé národa Shipibo žijí převážně v okolí řek Ucayali a Pachitea.Správně se vlastně jmenují Shipibo-conibo.Conibo znamená v jejich jazyce rybář. Tito indiáni kterých žijev povodí řeky Ucayali přibližně asi 30 000, se zabývají převážně rybolovem a pěstováním banánů. Mimo to se zabývají výrobou velmi pěkné antropomorfní keramiky, typické svými vzory. Proslulí jsou také výrobou náhrdelníků a vůbec bižuterie z přírodních materiálů. Pro tuto opravdu autentickou bižuterii jsou indiánské ženy schopné použít opravdu téměř vše, co prales v jejich okolí poskytuje.

Shipibo žena
Na této fotografii je Shipibo žena, která vyrábí tradičním způsobem náhrdelník, jehož hlavní ozdobou je pomalovaná lebka  opice. Někomu to možná připadne nemístné až morbidní, je to věc náhledu. Vězte, že poloopice několika druhů, zde se vyskytujících, jsou běžnou součástí jídelníčku těchto indiánů. Pomalování vyčištěné lebky tradičními motivy inspirovanými účinky nápoje ayahuasca má už potom spíše spirituální význam.

 

 

Šťastná majitelka úlovku

Šťastná majitelka úlovku, manželka Carlose z osady Pto. Grau,
nacházející se asi 13 hodin jízdy proti proudu řeky Ucayali z Pucallpy.

 

 

 

 

 

Pralesní želva výtečná pochoutka

K jídlu je u indiánů Shipibo lecos. Na této fotografii, jeden z mých přátel ukazuje spoutanou pralesní želvu, která chutná podobně jako kuřecí maso.Stejnou chuť má i maso aligátorů, na které jsou zátočiny a mrtvá ramena řeky Ucayali bohatá.Stejně tak se můžete setkat ve všech osadách podél řeky s masem piraní.

 

Pirani

Piraní maso má však velké množství kostí a kdyby v Amazonii neměl život naprosto jiný, klidnější rytmus, nedalo by se jíst. Mezi další oblíbená tradiční jídla patří velcí brouci z čeledi listorohých "papaso". Ti se praží.

 




Na fotografii je syn šéfa komunity Benita v St. Franciscu malý CarlosShipibo indiáni jsou tak jsk jsem je poznal milí, přívětiví lidé. Na fotografii je syn šéfa komunity Benita v St. Franciscu malý Carlos. Nutně mi chtěl ukázat jak vypadá tukan. Zmínil jsem se o tradičních vzorech těchto indiánů, které pochází z prožitků po požití ayahuascy. Tento nápoj připravují šamani, kteří v  této oblasti tradičně působí. Jejich přítomnost a  činnost nepřerušily ani "nájezdy" všech možných   církví, pro které se peruánská amazonie stala jedním z posledních míst na světě, kde mohou lidi "učinit lepšími". Jak tragické jsou výsledky jejich činnosti a jak nechutné je jejich kupčení s dušičkami. Jedna církev slíbí, že postaví studnu, druhá slíbí satelit a tak indiáni konvertují od jednoho náboženství k druhému a berou vše, čím je církve podplácejí. Potajmu však vždy při problému spěchají za svým šamanem, aby pomohl a zbavil je starosti.
Jediným výsledkem práce misionářů v této oblasti je to, že se původní obyvatelstvo téměř bezezbytku přeorientovalo na pěstování pouze banánů a juky a odnaučilo se používat tradiční zdroje potravin. Původní zdroje obživy pramenící z pralesa jsou téměř zapomenuty. Navíc, okolní deštný prales opravdu strašlivě rychlým tempem mizí.

stará paníTato stará paní jistě pamatovala i lepší časy indiánů Shipibo na Ucayali. Pamatovala píšu proto, že fotografie pochází z roku února 2004, kdy byla ještě naživu. Toto je zřejmě její první a poslední fotografie. Když zvětšenina této fotky dostala na podzim r. 2004 do vesnice kde žila, způsobila propuknutí velkých emocí.Fakt je ale ten, že stejně jako většina místního obyvatelstva, trpěla tato paní vnitřními parazity a jinými neduhy. Velmi silným a zdatným pomocníkem v amazonii jsou obyčejné antibiotika v masti, či v zásypu. Na amazonské původní obyvatelstvo působí téměř zázračně, protože jejich organismus není na antibiotika zvyklý. Tak se Vám může stát, že se díky tubičce framykoinu stanete málem šamanem.

IndiániToto je jedna z žen, které pro mne vyrábí bižuterii. Na sobě má tradiční oděv a vyšívanou sukni se vzory.  Střední generace žen chodí stále oblékaná jak před mnoha lety. Mladší generace je již oblečená do triček z umělohmotných tkanin. Z tohoto materiálu jsem byl opravdu v šoku, jak to jen mohou nosit? Vždyť to vůbec nesaje pot.  Důvod jsem pochopil velmi záhy. Za prvé se indiáni zdaleka tak nepotí jako "gringos" a umělohmotné tričko Vám do rána nezplesniví jako to bavlněné.
Jinak jedna aktualita: Po celém Peru se přestává bělochůmříkat tradičním gringos, ale začíná se používat mnohem modernější výraz crudo což znamená - syrový, nevařený.

Na tomto snímku vidíte,že pralesní indiáni jsou skutečně malinkatí.Na tomto snímku vidíte, že pralesní indiáni jsou skutečně malinkatí. Má to svůj praktický význam. Při výletech do pralesa jsem šel vždy až poslední. První šel někdo s brokovnicí, za ním doprovod a pak já. Moskyti jsou nepříjemní souputníci v džungli. Máte li tmavší oblečení, celý mrak se jich za Vámi prohání. Štípance od moskytů, ale nejsou co se hmyzu týče to nejhorší. Nejpekelnější jsou mravenci, kteří se zakousnou a bolest je mnohem palčivější, než bodnutí od moskyta. Mravenci se na člověka dostanou většinouz keřů kolem pralesních stezek a tady indiáni malého vzrůstu využívají svou výhodu
 a nechávají všechen pichlavý hmyz na toho posledního a největšího, který všechnu havěť na sebe rameny smete.

Amigo Pedro, přítel a průvodce

Amigo Pedro, přítel a průvodce po okolní džungli, kterou zná velmi dobře. Přijímá od místních obchodníků zakázky na kulatinu vzácných dřev. Stromy potom v pralese vyhledá, pokácí a nařeže z nich několikametrové špalky. Na můj dotaz jak z hloubi pralesa dřevo dopraví k řece mi vysvětlil, že třeba několik měsíců čeká na velkou vodu, která nížinný prales okolo zcela zatopí. Potom sedne do kanoe, dopluje na místo kde kmeny leží a postupně je ve vodě dotlačí až ke stabilnímu korytu řeky.  Odtud si je po opadnutí zátopy obchodníci pohodlně naloží.

 

Návštěva indiánské vesniceTato fotografie se váže ke slavnosti, která byla uspořádána na počest dvou prvních bělochů, kteří do této osady dorazili. Děti tančily anakondí tanec, při kterém se vždy hoch a dívka od sebe přibližují a vzdalují. Pohyby těla, a hlavně nohou napodobují specifický pohyb plovoucího hada. Pilo se masato (nápoj z juky), Jako hlavní chod byl wateng, což je
polévka, velmi hustá s kusy rybího masa. Tradičně se jí rukama a jednou starší paní nám to bylo předvedeno. Pokusy o tradiční způsob konzumace pokrmu způsobovaly výbuchy
smíchu místních. Je to podobný způsob, jakým se jí pilaf, resp. plof  v arabských zemích. Zajímavé bylo také sledovat reakci ostatních. Čekali, jak se zachováme a většinou měli v rukou lžíce. Když ale viděli, jak se do toho gringos pustili, lžíce odhodili a najedli se také po svém, tedy růčo.Další chod byl patarashca (čtěte pataraška). Je to do listů zabalené okořeněné rybí maso, pečené na ohni. Vzhledem k místním podmínkám velká delikatesa.

Nákup

Častokrát se mi do toho světa televizí, telefonů a moderní techniky ani nechce, protože vím,  že až se do těchto míst vrátím někdy příště, čas zase ukousne něco z autentičnosti a
původnosti těchto skvělých lidí.

 

 

 

 

Západ slunce

A tak je možná fotografie západu slunce nad peruánskou amazonií trochu symbolická.

Jiří Vedral



Internetový obchod s přírodninami

Internetový obchod s přírodninami

AnketaANKETAPeru 2004 - 2005
Libí se Vám náš nový obchod?
Ano
Peru 2004 - 2005
Ano 75%
Je normální
Peru 2004 - 2005
Je normální 25%
Ne
Peru 2004 - 2005
Ne 0%
Peru 2004 - 2005


Stránky jsou postaveny na systému Ekonstruktér.cz
Provozovatel stránky:Ing.Jiří Vedral - přírodniny, Magistrů 379/7, 14000 Praha 4, Michle, IČO: 40873692, Tel: +420 602 280 646
n